|
|
Právo na soukromí ve světle problematiky Data Retention
Štefková, Adéla ; Antoš, Marek (vedoucí práce) ; Preuss, Ondřej (oponent)
Právo na soukromí ve světle problematiky data retention Abstrakt Diplomová práce se zaobírá problematikou data retention v kontextu jejích dopadů na právo na soukromí. Práce si klade za cíl zmapovat vývoj právní úpravy data retention jak ve vnitrostátních právních předpisech a příslušných nálezech Ústavního soudu, tak v právních předpisech Evropské unie a rozsudcích Soudního dvora Evropské unie. Účelem práce je rovněž posouzení aktuální právní úpravy, následná aplikace testu proporcionality a přednesení různých alternativ současného systému data retention. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol. První kapitola je věnována právu na soukromí obecně, jeho jednotlivým aspektům, právnímu zakotvení, vývoji a přípustným omezením. Ve druhé kapitole je přiblížena aktuální právní úprava data retention dle zákona o elektronických komunikacích. Třetí část práce chronologicky provádí vývojem problematiky data retention, pozornost je věnována rozhodnutím a právním předpisům, které měly zásadní vliv na problematiku, zejména Směrnici 2006/24/ES i jejímu následnému zrušení. Čtvrtá kapitola se soustředí především na stav právní úpravy po zrušení předmětné směrnice, představuje postup jednotlivých vybraných členských států Evropské unie, jádrem této části je analýza českého přístupu a následné provedení testu...
|
|
|
Ochrana osobnosti
Strejcová, Klára ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je obecné pojednání o ochraně osobnosti poskytované českým právním řádem a hlubší analýza tří vybraných aspektů ochrany osobnostních práv. Práce se soustředí především na ochranu osobnosti poskytovanou na základě ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. V obecné části práce je v prvních kapitolách stručně nastíněn historický vývoj osobnostních práv na našem území a definice pojmu osobnosti a osobnostních práv jako takových, společně s demonstrativním výčtem hodnot chráněných všeobecným osobnostním právem. Následující kapitola je věnovaná přehledu pramenů osobnostních práv na ústavní, zákonné a mezinárodní úrovni. Další kapitola se zabývá oprávněnými a neoprávněnými zásahy do osobnostních práv člověka, podrobněji je pojednáno o informovaném souhlasu se zásahem do tělesné integrity člověka. Závěrečná kapitola obecné části práce podává přehled prostředků ochrany osobnosti, jimiž se dotčená osoba může domáhat nároků z neoprávněných zásahů do své osobnosti na české i mezinárodní úrovni. Zvláštní část práce se soustředí na detailnější analýzu vybraných aspektů osobnostního práva. V šesté kapitole jsou na základě četných příkladů z judikatury představeny hodnoty chráněné širokým pojetím práva na soukromí tak, jak jej chápe český...
|
|
|
Legitimacy of mass surveillance and data collection in international law
Teššer, Marek ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
ČJ Za poslední desetiletí překonaly digitální technologie nevídaný vývoj. Internet, který původně sloužil jako prostředek komunikace mezi akademiky, se přetransformoval na hlavní komunikační prostředek používaný na celém světě. Způsob, jakým lidé mohou spolu komunikovat, se tak značně zjednodušil. V důsledku toho, se na kyberprostor zaměřila i pozornost vlád a tajných služeb, s cílem ho co nejvíc kontrolovat. Po Snowdenových odhaleních v roce 2013 se na mezinárodní scéně rozpoutala debata o přípustnosti masivního sledování jako prostředku boje proti terorismu. Od událostí z 11. září se rozšířily pravomoci tajných služeb v oblasti monitorování komunikace osob. Tato praxe s sebou přinesla několik zajímavých a dosud nevyřešených problémů. Je takové jednání vůbec přípustné? Pokud je, za jakých podmínek? Diplomová práce analyzuje legitimitu masivního elektronického sledování a sběru dat v mezinárodním právu v kontextu ochrany lidských práv, zejména práva na ochranu soukromí. Zaměřuje se přitom na elektronické sledování prováděné prostřednictvím sledovacích programů americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) a britského Vládního komunikačního ústředí (GCHQ). Jelikož se jedná o programy zahraničního sledování, práce věnuje důkladnou analýzu také sporné otázce extrateritoriální aplikovatelnosti...
|
|
|
Ochrana soukromí zaměstnanců
Karlec, Jan ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou ochrany soukromí na pracovišti. Zaměstnanci očekávají, že jejich právo na soukromí bude v zaměstnání respektováno, a to i v případech, kdy ke své práci používají prostředků zaměstnavatele. Na druhou stranu zaměstnavatelé potřebují znát alespoň základní informace o svých zaměstnancích a mají právo vědět, zda zaměstnanci vykonávají práci řádně a efektivně. Nalezení rovnováhy mezi těmito zájmy je poměrně složité a spory zahrnující porušení práva na soukromí jsou tak často řešeny soudy nejvyšších instancí. Konkrétně je v práci pojednáno o zpracování osobních údajů v pracovněprávním vztahu a o sledování zaměstnanců. Cílem práce je poskytnout čtenáři ucelený přehled o této problematice a zhodnotit současnou úroveň ochrany soukromí zaměstnanců v České republice. Práce je rozčleněna do 9 kapitol. Úvodní část práce (kapitoly 1 - 4) popisuje obecně právo na soukromí a ochranu osobních údajů. V kapitole druhé je popsáno právo na soukromí a kapitola třetí podává přehled o základních právních pramenech. V kapitole čtvrté jsou představeny základní pojmy a principy zpracování osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, v platném znění. Následující kapitola se zabývá ochranou osobních údajů před započetím pracovního poměru a...
|
|
|
Ochrana osobnosti v kontinentálním pojetí a common law
Ondřejová, Eva ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Se vzrůstajícími globálními zásahy do osobnostních práv je nutné znát i úpravy rozdílných států, zejména ze systému angloamerického, neboť dopady těchto zásahů lze pociťovat v domácím prostředí, ale vymahatelnost bude nastávat v právních řádech cizích států. Konečně prostřednictvím rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se tyto systémy začínají prolínat i v oblasti ochrany osobnostních práv a prvky common law se dostávají do právních řádů a judikatury kontinentálního práva, včetně České republiky. Disertační práce představuje komplexní úvod do problematiky ochrany osobnosti v systémech common law, zejména v právu anglickém, zemí Commonwealthu, USA a Kanady, která doposud nebyla zpracována pro potřeby české odborné veřejnosti. Práce přináší teoretickou koncepci institutu ochrany osobnosti v common law a její základy pro potřeby vysvětlení rozdílů zkoumaných systémů. Danou problematiku uvádí na klíčové judikatuře, vedoucí k ukotvení principů common law. Práce pracuje s aktuálními případy a problémy, které právní řády řeší v 21. století.
|
|
|
Konflikt práva na informace a ochrany soukromí
Hodina, Martin ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Konflikt práva na informace a ochrany soukromí - Abstrakt Předkládaná rigorózní práce se zaměřuje na potenciální konflikt a vzájemnou interakci práva na informace a ochrany soukromí dotčených osob při aplikaci zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. V přístupu a argumentaci autora se kloubí pozice úřední osoby povinného subjektu, jakož i nadřízeného (odvolacího) orgánu, a to díky jeho působení na pozici právníka Odboru legislativy a vnitřních věcí Krajského úřadu Jihočeského kraje. Není pochyb o tom, že právo na informace je nezbytností každé moderní společnosti, resp. moderního státu. Právo na informace poskytuje každé osobě, nikoli jen občanovi, efektivní nástroj, kterým se může dobrat obecných informací širokého spektra v působnosti veřejného sektoru. Tento nástroj je v současné době velmi účinný a zajišťuje spolu s jinými instrumenty vyšší míru transparentnosti veřejného sektoru. Stinnou stránkou tohoto nástroje je negativní dopad na dotčené osoby, které mohou být dotčeny na svých právech, zejm. právu na soukromí. Tento dopad je zvláště patrný ve vztahu k problematice příjemců veřejných prostředků. Rigorózní práce je členěna do tří částí. Teoretický výklad úvodní části je věnován především lidskoprávním aspektům dané problematiky. Tento výklad a jeho...
|
|
|
Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy
Kilian, Vojtěch ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ Název práce: Právo na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy Cílem předkládané práce je provedení studie teoretického vymezení práva na informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejné správy v České republice a jeho následná komparace se skutečným fungováním v praxi. Smyslem této práce není pouze shrnout dosavadní stav poznání práva na informace o platech a odměnách, čemuž je věnován prostor především v kapitole II. respektive relevantních částí práva na soukromí a informační sebeurčení v kapitole III.1 a 2, nýbrž především poskytnout možné řešení konfliktu mezi právem na přístup k informacím o platech a odměnách na straně jedné a právem na soukromí a informační sebeurčení na straně druhé prostřednictvím testu proporcionality, což činím v kapitole III.4, přičemž takové řešení doposud nebylo dle mého názoru v odborné literatuře popsáno. Po stručném úvodu práce následuje stručné představení pramenů práva na informace o platech a odměnách v České republice, a to jednak v rovině ústavního práva se zmínkou o mezinárodních smlouvách, relevantní úpravy zákona o svobodném přístupu k informacím (zákon č. 106/1999 Sb.) a konečně judikatury, která se k tématu předkládané práce vztahuje, a jež má na stávající právní stav signifikantní vliv. Dále je prostor věnován představení práva na...
|
|
|
Sledování osob a věcí - užití institutu v praxi a jeho ústavní limity
Slavíková, Adéla ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Sledování osob a věcí; užití institutu v praxi a jeho ústavní limity Abstrakt Tato práce si klade za cíl v první řadě podrobně zanalyzovat platnou právní úpravu institutu sledování osob a věcí v trestním řádu. Pro účely řádné analýzy nejprve vymezuje pojem operativně pátracích prostředků a základní podmínky jejich použití. Následně rozebírá jednotlivé dílčí normy ustanovení § 158d tr. řádu a soustředí se zejména na interpretačně sporné otázky, jako je například otázka sledování komunikace mezi obviněným a obhájcem, resp. klientem a advokátem, dále velmi aktuální problematika tzv. prostorových odposlechů či hojně diskutovaná možnost použití záznamů ze sledování v jiné trestní věci. Ve všech těchto dílčích problematikách autorka představuje argumentační proudy objevující se v trestněprávní teorii i praxi a současně nabízí vlastní postoj a řešení problému. Hlavní tezí této práce je tvrzení, že ustanovení § 158d tr. řádu upravující sledování osob a věcí je fakticky sběrným a zbytkovým ustanovením, které trestněprávní praxe aplikuje na různé úkony zasahující do práva na soukromí jednotlivců, a to při absenci vhodnějšího zákonného podkladu. Práce se rovněž zabývá užíváním sledování osob a věcí při opatřování tzv. elektronických důkazů. V této části je podrobněji rozebrána zejména praxe zjišťování a zajišťování...
|
|
|
Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů
Denemark, Jaroslav ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Název rigorózní práce Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů Abstrakt Ústředním tématem rigorózní práce je problematika práva být zapomenut a jeho místa v dnešním digitálním světě a informační společnosti. Autor především rozebírá rozdílný přístup k ochraně osobních údajů v Evropě, Spojených státech amerických a Argentině v kontextu střetávání se toho práva s právem na svobodu projevu a na svobodný přístup k informacím. Autor popisuje na jednotlivých případech řešených vrcholnými soudy odlišné pojetí významnosti těchto práv a jiný hodnotový žebříček při jejich vzájemném posuzování. Na základě nastínění přístupů k těmto právům se autor zabývá tím, jaké místo má v těchto právních kulturách právo být zapomenut a jaké jsou jeho podoby. Jsou představeny některé formy práva být zapomenut v Evropské unii, tak jak se právo vyvíjelo v různých etapách právních předpisů upravující ochranu osobních údajů. Podrobně se zabývá judikaturou Soudního dvora Evropské unie, jejímž předmětem je právo být zapomenut. Pozornost je též věnována reálnému zavedení do praxe práva být zapomenut dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci Google v. Spain. Nadále autor analyzuje současnou úpravu práva být zapomenut v článku 17 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a popisuje, jak je možné...
|
|
|
Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů v EU a USA
Denemark, Jaroslav ; Svobodová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Scheu, Harald Christian (oponent)
Název diplomové práce Právo být zapomenut v kontextu moderního pojetí ochrany osobních údajů v EU a USA Abstrakt Ústředním tématem diplomové práce je problematika práva být zapomenut a jeho místa v dnešním digitálním světě a informační společnosti. Autor především rozebírá rozdílný přístup k ochraně osobních údajů v Evropě a Spojených státech amerických v kontextu střetávání se toho práva s právem na svobodu projevu a na svobodný přístup k informacím. Autor popisuje na jednotlivých případech řešených vrcholnými soudy na obou kontinentech odlišné pojetí významnosti těchto práv a jiný hodnotový žebříček při jejich vzájemném posuzování. Na základě nastínění přístupů k těmto právům se autor zabývá tím, jaké místo má v těchto právních kulturách právo být zapomenut a jaké jsou jeho podoby. Jsou představeny některé formy práva být zapomenut v Evropské unii, tak jak se právo vyvíjelo v různých etapách právních předpisů upravující ochranu osobních údajů. Podrobně se zabývá judikaturou Soudního dvora Evropské unie, jejímž předmětem je právo být zapomenut. Pozornost je též věnována reálnému zavedení do praxe práva být zapomenut dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci Google v. Spain. Nadále autor analyzuje současnou úpravu práva být zapomenut v článku 17 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a...
|
host ::
RSS.